Příští rok bude možná Klíčový pro českou veřejnou zakázkou století. Dostavba Jaderné elektrárny Temelín má své dva hlavní favority a – jak se zdá – Miriam do finále. Podle plánu by se smlouva na dostavbu dvou bloků temelínské elektrárny za stovky miliard korun Mela podepisovat už příští rok. Stát má ale stále právo celou soutěž zrušit, zvláštní po komplikacích s Výběrová řízení.
Temelín, foto: Filip Jandourek / Český rozhlas [1] V létě roce 2009 zahájil ČEZ tendru na dostavbu dvou jaderných bloků v Jaderné elektrárny Temelín. Od té doby se jedná asi o nejsledovanější veřejní soutěž v historii České republiky. Kvůli ní do Prahy neváhej jezdit vrcholní státníci a lobbistům. Tendru Měl Nejprve tři zájemce: 2. července letošního ČEZ obdržel nabídky Tří uchazečů – francouzské společnosti Areva, americko-japonské společnosti Westinghouse a rusko-českého konsorcia MIR.1200. To tvoří vedle ruských společností Atomstrojexport a Gidropress ještě český dodavatel – Škoda Jaderné strojírenství. Za poslední roky se ale stále častěji objevují pochyby, zdá má obří zakázka za odhadovanou cenu 200 až 300 miliard korun smysl. Česko už nyní vyváží více než čtvrtinu Své produkce elektřiny a je tak druhým Největší evropská exportérem po Francii. Energetický expert z poradenské společnosti ENA Jiří Gavor Radiu Praha reklam:
„Rozhodně to není potřeba jako aktuální nutnost pro Nejbližší léta. Koneckonců i návrh Státní energetické koncepce to vidí jako dlouhodobě investice. S dokončením Jaderné elektrárny Temelín se počítá v roce 2025. Životnost nových bloků jaderných elektráren se počítá na 50 až 60 let, takže z tohoto úhlu pohledu se ta oprávněnost jeví poněkud jinak. Co se tyče zásobeni elektřiny dejme tomu do roku 2020, tak i bez Temelína tam nevidíme kritická místa. „
Podobný názor má i energetický expert J & T banky Michal Šnobr.
Michal Šnobr, foto: Alžběta Švarcová / Český rozhlas „Nedává to smysl především proto, že ceny elektřiny na evropském trhu jdou dolů a samozřejmě Temelín je velmi náročná investice. je spočítána, při jakých cenách by se taková dostavba vyplatila – coz bohužel aktuálně neplatí. Nicméně ČEZ je teď ve fázi, že bude Vybíral Vitez toho tendru a začne se stavět nejdřív v roce 2016. I POkud teď vybere Vitez, ještě to nebude znamenat, že se opravdu začne dostávat. „ [2]
Před současné fází výběru se toho ale udal mnoho. Loni v prosinci přijal do Prahy lobby za ruskou účast na dostavbě Temelína tehdejší prezident Dmitrij Medveděv. Společnost Atomstrojexport přitom ovládá ruská státní firma Rosatom, kterého staví Jaderné elektrárny v Indii, Číně nebe Íránu. Gidropress je ruským státním výrobcem systému pro Jaderné reaktory a i třetího člena konsorcia MIR.1200, firmu Škoda JS, ovládá ruský kapitál. Americký Westinghouse je dalším zájemcem a na výstavbě Temelína se už částečné podíl. Vsadí a provozuje Jaderné elektrárny po celém světě a je například lídrem v čínské Jaderné Energetic. Své návštěvě ho podpořila Ministryně zahraničních věcí USA Hillary Clintonová. Až donedávna byl přitom ještě ve hře Třetí obr – francouzská Areva, kterého ale ČEZ kvůli porušení výstavbou tendru v Rijn tohoto roku vyloučil. Podle Jiřího Gavora ale bude následovat ještě dohra.
„Jsem hluboce přesvědčen, že Areva to jen tak nevzdá – už jen z toho důvodů, aby z toho zkrátka vyšla se ctí. To muze byt taky důvodů, proč se celý ten tendru posunu, případně i odloží.“
Co se ukazuje jako větší problém, je finanční návratnost celého projektu. Financování je černou Muro pro český stát i společnost ČEZ.
“ ČEZ v každém případě bude Muse hledat Cizí zdroje. V tom nejryzejším pojetí je to bankovnímu úvěru a v tom je právě to riziko financování, protože finanční instituce se dívají na výstavbu jaderných bloku bez státní garance jako na vysoce rizikový projekt. To znamená že POkud by vůbec nějaké Bankovní konsorcium ČEZu na tuto investici půjčilo, tak by podmínky Financování Nebyly zrovna příznivé. Podle mého názoru bez určité formy státní garance a státní podpory by tato investice znamenala ohrožení finanční stability ČEZu. „
Vše by mohlo fungovat tak, že POkud by cena na energetické burze-kterým se tvořil mimo Českou republiku – spadla pod určitou úroveň, Rozdíl by doplatili spotřebitelé. Více Michal Šnobr.
„Aby byla obhájena ekonomická smysluplnost takovej dostavby. je právě potřeba zagarantovat ČEZu cenu, za kterou bude prodávám elektřinu z Temelína. Je tam nutné si uvědomit, že zde zagarantovanou cenu nezaplatí nikdo jiný, než spotřebitel elektřiny v ČR. Politici velmi často říkají, že dostavba Temelína zajistí levnější energii, coz samozřejmě vůbec není pravda. Cena elektřiny se nevytváří na našem trhu, ale vytváří se v Německu na burze. Tým pádem na jednu stranu Může dostavba Temelína být oživením ekonomiky, na druhou stranu se Může stát obrovským Zatížení pro spotřebitele do budoucnosti a dokonce Může ohrozit finanční stabilitu nejen ČEZu jako státní firma, ale i českého státu. „
Podle propočtů společnosti Candolim Partners budov domácnosti a firmy na Temelín doplácet 17 miliard korun ročně, coz znamená zdražení elektřiny až o 10 procent. ČEZ je ve svých odhadech mírnější. Generální ředitel Daniel Beneš nedávno v rozhovoru pro Lidové noviny uvedli, že by to bylo maximálně Pět miliard – tedy zdražení o jedno procento. Zhruba půl roku bude mit tedy ČEZ na posouzení a prostudování nabídek uchazečů. Období od ledna Prištině roku je určený k doplnění nabídek a vyjednávání Změnit. O Vitez by se melo rozhodnout na konci Prištině roku. Jiří Gavor pro Radio Praha Odhadněte, jak bude tendry pokračovat.
Temelín, foto: Filip Jandourek / Český rozhlas „Jestli si můžu trochu zahrát na proroka, tak jeden z možných scénářů celé tého hry je následující: z ekonomického hlediska Může dopadnout ruská nabídka jako nejvýhodnější. Nikdo to teď nemůžu říci, protože Tyto údaje Nebyly Zveřejnění – ale je to možné. V tomto případě, přinejmenším u značné části politické reprezentace zavládnou rozpaky a ne zrovna ochota takovej Řešení akceptovat. V takovém případě i odvolání Areva a takovej zdržování Může posloužit jako kýženému důvodů, proč se celý ten tendru posunu. Já k tomu jen dodávám, že nic špatného, nic tragického pro českou energetiku z toho nepovede. „ [3 ]
A jaké budov trendy v energetic do budoucna?
„Jestli vůbec něco můžeme tvrdit prakticky s jistota, tak to je fakt, že v Evropě kolem nás bude podíl obnovitelných zdrojů energie významně Stoupa – přinejmenším v Německu, které je svou váhou Rozhodující pro energetiku i pro hospodářství v celé střední Evropě. Koneckonců v určité Mirela bude setrvačností Stoupa i podíl obnovitelných zdrojů energie i v České republice. Co se tyče dlouhodobě trendy, tak investiční náklady na obnovitelné zdroje energie klesají a to se bohužel nedá říci o jaderných zdrojích. Tam spíš dochází k Rusty. „
References
- ^ Temelín, foto: Filip Jandourek / Český rozhlas (img.radio.cz)
- ^ Michal Šnobr, foto: Alžběta Švarcová / Český rozhlas (img.radio.cz)
- ^ Temelín, foto: Filip Jandourek / Český rozhlas (img.radio.cz)