I v pondělí po rušném víkendu pokračovaly stovky ukrajinských demonstrantů v protestních akcích proti čtvrtečnímu rozhodnutí vlády vybrat si oddechový čas v souvislosti s podpisem asociační dohody s EU.
Stoupenci ukrajinské opozice a příslušníci speciální jednotky Berkut se iv pondělí setkali před budovou vlády v Kyjevě.
Autor: SITA / AP
Podle agentury UNIAN se například v Kyjevě pokusili nespokojenci znovu napadnout sídlo vlády, které od neděle chrání silné policejní oddíly. Demonstranti žádají podpis dohody s Bruselem, demisi vlády a nové volby. Jsou rozhodnuti, že zůstanou v ulicích minimálně do konání summitu Východní partnerství ve Vilniusu.
Tvrdá kritika Ruska
Postoj Moskvy k dohodě o přidružení tvrdě kritizoval v pondělí předseda Evropské komise José Barroso a stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Podle nich na Ukrajinu byl vyvíjen tlak zvenčí, ale přesto je evropská nabídka na podpis dokumentu a související dohody o volném obchodu stále na stole. „Věříme, že krátkodobé úvahy by neměly převážit nad dlohodobý výhodami, které toto partnerství přinese,“ zdůraznili oba politici ve společném prohlášení.
Kyjev nepřekvapil
Nedělní protesty Ukrajinců byly největším projevem nespokojenosti od dob tzv.. oranžové revoluce v roce 2004. Shoduje se na tom většina pozorovatelů, i když mnozí berou s rezervou tvrzení opozice až o stotisícové účasti pouze na samotném kyjevském Evropském náměstí. Hněv části obyvatel vyvolalo pro mnohé nečekané čtvrteční rozhodnutí kabinetu Pavala Azarova udělat si přestávku v přípravách na podepsání asociační dohody s Evropskou unií.
„minulý rozhodnutí ale nebylo překvapením,“ tvrdí Lee Feinstein, bývalý velvyslanec USA v Polsku (nyní analytik German Marshall Fund). Odvolává se přitom na slova kolegy diplomata, podle kterého současná ukrajinská vláda „nikdy neztratila příležitost ztratit příležitost“. Prezident Viktor Janukovyč, jakož i premiér Mikola Azarov však trvají na tom, že Ukrajina příležitost stále má. Podle nich se neobrátila zády ke sbližování s Evropou.
Azarov: účetnictví nepustí
Podle premiéra Azarova rozhodnutí vzít si oddechový čas nemá politické, ale ekonomické důvody. Iv neděli v rozhovoru pro televizi ICTV připomněl miliardové ztráty ukrajinské ekonomiky v případě podpisu asociační dohody v podobě, v jaké je dnes. Podle ukrajinských ekonomů už teď, jen za poslední tři měsíce, přišla Ukrajina o 5 miliard dolarů pouze v případě snížení obchodního obratu s Ruskem. Navíc podle většiny ekonomů Ukrajina ještě není připravena na kardinální změny nejen v hospodářství, které ji čekají po možném podpisu dohody s Bruselem.
„Poslední kapkou při rozhodování byly podmínky Mezinárodního měnového fondu,“ připomněl ukrajinský premiér v souvislosti s původní žádostí Kyjeva o půjčku zhruba 15 miliard dolarů pro finančně podvyživené státní pokladnu. Podle ukrajinských novin Segodňa má Kyjev přitom dvě hlavní požadavky. Půjčku chce získat bez podmínky zvyšování cen za plyn pro obyvatele a zároveň žádá zavedení preferenčních kvót na odběr ukrajinské produkce na evropském trhu.
Podmínky MMF
- Zavedení flexibilního směnného kurzu.
Podle Kyjeva to o. i. znamená:
Pomoci mohou i USA
Podle ukrajinského politologa Vladimira Fesenko citovaného portálem Ukrinform.ua navzdory „přestávce“ pokračuje Kyjev v jednání nejen s unií. V souvislosti s MMF připomněl, že se v této souvislosti zapomíná například na vliv USA.
„Získání půjčky od MMF za přijatelných podmínek, tedy bez zvýšení cen za plyn pro obyvatelstvo, bez růstu komunálních poplatků a realizace důchodové reformy, jsou i dnes středem pozornosti ukrajinské strany. Pokud se Američanům podaří přesvědčit MMF poskytnout Kyjevu půjčku, tak je podpis asociační dohody velmi reálný, „míní Fesenko s tím, že právě americký vliv ve zmíněném procesu je velký a mnozí ho nedoceňují. Podle něj i v případě, že Ukrajina o týden ve Vilniusu nepodepíše asociační dohodu, neoficiálně a polooficiálne konzultace Kyjeva budou pokračovat nejen s Ruskem a EU, ale také s USA.
© AUTORSKÁ PRÁVA VYHRAZENA