Na jedné straně stojí radikální strany v čele s koalicí radikální levice (SYRIZA) a na straně druhé konzervativci z Nové demokracie (ND) spolu se socialisty z Panhelénské socialistické hnutí (PASOK). Zatímco první jmenovaní chtějí prosadit zrušení mezinárodních dohod o finanční pomoci, druzí hovoří o nezbytné potřebě dodržovat podmínky poskytovatelů, kteří Řecko výměnou za reformy a úsporná opatření zachraňují před finančním kolapsem.
Z květnového hlasování vyšla vítězně ND, těsně druhá skončila SYRIZA a třetí byl PASOK. Ani jednomu z lídrů nejsilnějších stran se však nepodařilo zformovat vládu. Patovou situaci vyřešilo až vypsání opakovaných voleb. Řecku se mezitím utrácejí prostředky na vyplácení důchodů, mezd ve státním sektoru či na platby pojišťovnám a nemocnicím. Podle dostupných informací by měla prozatímní vláda vystačit s penězi do 20. června. Pokud by se k moci dostali radikálové, Evropská unie a Mezinárodní měnový fond avizují odmítnutí další podpory, což s největší pravděpodobností povede k odchodu z eurozóny, návratu k drachmě a její následné devalvaci.
Lídr krajní levice Alexis Tsípras se opakovaně vyjádřil, že je za zachování platnosti společné evropské měny v Řecku, ale odmítá nedůstojné zacházení s jeho vlastí. Jak řekl začátkem týdne, v pondělí se po volbách „začne nová éra, éra růstu a prosperity a záchranné úvěry budou minulostí“. Tsípras už avizoval, že si plánuje snížit premiérský plat o polovinu, zrušit výhody politikům a dostat bankovní sektor pod kontrolu státu.
Podle průzkumů bude souboj mezi ND a SYRIZA velmi těsný, třetí by měli znovu skončit socialisté. Do procesu sestavování vlády mohou zasáhnout i menší strany, z nichž největší pozornost poutá neonacistické Zlatý úsvit. Ten v květnovém hlasování získal sedempercentnú podporu a 21 křesel v plénu. Stal se tak první krajně pravicovou stranou, která se dostala do řeckého parlamentu od pádu vojenského režimu před téměř 40 lety. Zájem veřejnosti začátkem června vzbudil i mluvčí a poslanec Zlatého úsvitu Ilias Kasidiáris, který přímo během televizní diskuse fyzicky napadl dvě své krajně levicové protivnice.
Před nedělním hlasování panuje v Řecku nervozita a nejistota. Dokazují to hromadné výběry peněz z řeckých bank či převody do zahraničí. Klienti velkých řeckých bank si v posledních dnech vybrali nebo převedli ze svých účtů 500 až 800 milionů eur. Lídři eurozóny se obávají, že odchod Řecka ze společné měnové unie může vyvolat turbulence na finančních trzích a ještě více oslabit nejistou pozici Španělska nebo Itálie.
Řecký parlament má 300 křesel a vládnou většinu tedy tvoří nejméně 151 členů. Strany však ve skutečnosti soupeří jen o 250 křesel, protože zbývajících 50 podle řecké ústavy připadne vítězné straně v zájmu stabilnější vlády. Na vstup do zákonodárného sboru je třeba získat minimálně tříprocentní podporu voličů. První předběžné výsledky by měly být známy krátce po zavření volebních místností, tedy neděli pozdě večer. Právem volit disponuje téměř 10 milionů lidí. V květnových volbách ho využilo 65 procent oprávněných voličů.