Bratislava vyniká kvalifikovanou pracovní silou, avšak při srovnání kvality života daleko zaostává za Vídní, ale i za Prahou, Lublaní či Budapeští. Vyplývá to z porovnávání měst v rámci projektu Evropské unie Polycom. Podíleli se na něm odborníci ze Slovenské technické univerzity – SPECTRA Centra excelence EU.
Projekt Polycom iniciativy Evropské unie ESPON porovnával vývoj a aktuální situaci v hlavních městech ve více než stovce indikátorů v pěti oblastech – ekonomika, mobilita, bydlení, kvalita života a demografie. Bratislava se dostala mírně nad průměr jen ve dvou oblastech – ekonomika a demografie.
„ Bratislava má atraktivní lidské zdroje, ale ptám se, zda jsou správně využity, pokud vidíme inženýrů pracovat ve výrobě s vyšším ohodnocením než mají jejich kolegové ve vědě a výzkumu. Právě díky ním je Bratislava silná v ekonomice. Je to město s vysokou atraktivitou pro podnikání, s koncentrací vědeckovýzkumných pracovišť a vysokou konkurenceschopností. To vše přitahuje zahraniční investory. Opět je však na místě otázka, dokdy toto pozitivum ještě potáhne město dopředu , „říká Maroš Finka ze Slovenské technické univerzity – SPECTRA Centra excelence EU.
Kritérium, ve kterém Bratislavě absolutně propadla je kvalita života . Ve městě je přehuštěná doprava, chybí nultý obchvat, který by odvedl mimo města tranzitní dopravu, chybí vnútrobloková zeleň a parkové plochy. Města předběhly Bratislavu iv oblasti dostupnosti bydlení. „ Vídeň má širokou nabídku služeb, rozvinutou a spolehlivou meziměstskou přepravu a různé formy dostupného bydlení včetně flexibilní nabídky nájemního bydlení, která láká především mladé lidi z inovativních sektorů. Navíc, díky široké nabídce nájemních bytů může Vídeň aktivně ovlivňovat trh s byty. Bratislavský magistrát může vývoji na realitním trhu pouze přihlížet, „říká Finka.
Vídeňská ekonomika na rozdíl od zbývajících míst stojí mnohem výrazněji na domácím kapitálu a důsledkem je, že domácí firmy mají zájem investovat do rozvoje společnosti a do znalostní ekonomiky. Ekonomika ostatních míst stojí zejména na zahraničním kapitálu. V oblasti bydlení, ekonomiky a dopravní infrastruktury je na úrovni Vídně i Praha.
„ Praha je město se silnými službami , protože ty nejsou vytvářeny jen pro domácí obyvatele, ale především pro množství turistů. Ve městě je rozvinutá dopravní infrastruktura, metro obsluhuje všechny důležité směry, silná je pozice železnice v obsluze příměstských oblastí. Vyplývá to z historie, město mělo vždy dobré železniční spojení se svým zázemím, ve kterém se dnes rozvíjejí nové obytné čtvrti . „
Experti, kteří města porovnávali, vycházeli z dostupných statistik, z údajů samospráv, ze sčítání obyvatelstva a v každém městě pracovní skupina sestavila panel expertů, který podle přesně určené metodiky město hodnotil. V panely byli zástupci z oblasti dopravy, územního plánování, z podnikatelské sféry, ale i třetího sektoru. Dotazníky vyplnila i laická veřejnost.
,, Zkoumali jsme, které projekty za posledních pět až deset let jsou vnímány pozitivně a které negativně. V Bratislavě byly oceňovány aktivity v rámci přeshraniční spolupráce s Rakouskem, řešení některých dopravních otázek, např. tunel Sitina, ale i Eurovea. Kritiku si vysloužily developerské projekty jako nové SND, River Park či Kollárovo náměstí, ale i ubohý stav hlavního nádraží, destrukce bratislavských vinic či bourání technických památek, „ říká Matej Jass ze Slovenské technické univerzity – SPECTRA Centra excelence EU.
Bourání technických památek kritizuje i Finka. „ Překvapuje mě neschopnost investorů vidět obrovský potenciál průmyslových objektů, které by mohly oslovit klientelu yuppies (young urban professionals – mladých vzdělaných profesionálů ve městě). Pokud má v Bratislavě růst generace mladých kreativců schopných táhnout ekonomiku, potřebují svůj prostor, nekonvenční formy bydlení jako např.. lofty, specifickou architekturu pro startup z oblasti designu, umění, nebo IT. „ Takové existují v každém z porovnávaných měst kromě Bratislavy. Ve Vídni je to známá Gasometer City – přestavba plynojemů na Guglstrasse. V Praze zase transformace sýpky z 19. století na loftové bydlení v rámci projektu Cornloft, nebo nákupní centrum Palladium, které vzniklo přestavbou bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na Náměstí Republiky.
Bratislava nemá jasnou koncepci svého rozvoje jako centra vědy, výzkumu a sídla ústředních orgánů a centrál firem. Poslední roky v ní vyrostly objekty „odtržené od okolí“, nerespektující funkční ani prostorové kontexty města. Město a jeho zázemí se rozvíjejí bez efektivní koordinace, na celostátní úrovni se nezohledňuje skutečnost, že Bratislava musí plnit celou škálu funkcí nadregionálního a celostátního významu, problémem je i legislativa.
„Praha potřebuje nový statut a její úloha v rámci státu se musí promítnout do systému přerozdělování daní. Duální poloha města a samosprávného kraje je nesmyslem, stejně míra pravomocí přesunuta na městské části, která brání strategickému integrovanému a koordinovanému řešení klíčových otázek územního rozvoje. Město, které má být zdrojem inovací pro celé Slovensko je na periferii zájmu a podpořit ze strukturálních fondů, důležitých právě pro rozvoj infrastruktury, vzdělávání, životního prostředí, „říká Finka.
Poslední změna: 18.03.2013
Autor: Andrea Hajdúchová