Dluhopisové trhy požadují, aby země jako Itálie a Španělsko platili neúměrně vysoké náklady na úvěry při prodeji dluhu. Investoři totiž mají obavy o zdraví těchto ekonomik a jejich veřejných financí. Náklady na dluh Německa jsou naopak rekordně nízké, někdy i negativní.
Německo je dlouhou dobu považováno za sázku na bezpečnost. Je největší evropskou ekonomikou a největším přispěvatelem do záchranných fondů eurozóny. Hrubý domácí produkt země činí 2,6 bilionu eur a ekonomika země v posledních dvou letech stabilně rostla. V prvním čtvrtletí stoupla proti předchozím třem měsícům o půl procenta, a Německo tak ochránilo celou eurozónu před přepadem do recese.
Země nedávno prodala desetileté dluhopisy s úrokovou sazbou 1,5 procenta. Minulý týden prodala v aukci dvouleté dluhopisy za pět miliard eur dokonce s průměrným záporným úrokem minus 0,06 procenta. To znamená, že investoři přicházejí o peníze a platí Německu za to, že mu mohou půjčit. Rostoucí Německo nabízí perspektivu bezrizikového splácení dluhu a další bezpečné investice vysoké úroky stejně nenabízejí. Například Evropská centrální banka (ECB) nedávno snížila svou jednodenní depozitní sazbu na nulu.
Za nepřirozeně nízké označil nedávno úrokové sazby i německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Vedlejším efektem toho je však zisk pro státní finance. „Německo ušetřilo jen letos zhruba deset miliard eur díky nízkým úrokových sazbám,“ řekl AP ekonom Institutu pro světovou ekonomiku Jens Boysen-Hogrefe. Podle některých analytiků již dluhová krize v eurozóně zajistila Německu neočekávaný výnos 100 miliard eur, zatímco jiné země v regionu se těžko snaží udržet nad vodou.
V roce 2009 německá vláda odhadovala, že v roce 2013 utratí za obsluhu dluhu 52 miliard eur. Nyní čeká, že tato částka v příštím roce bude činit jen 20 miliard eur. Díky nižším úrokovým sazbám může Německo snižovat rozpočtový deficit bez drastických omezení výdajů. Vyrovnaný rozpočet Německo plánuje do roku 2016.
Německo však vzalo na svá bedra i největší rizika vyplývající z dluhové krize. Pokud by se krize drasticky vystupňovala a jedna nebo více zemí by vystoupili z eurozóny, muselo by Německo poskytnout až 300 miliard eur ve formě půjček a garancí slabším členům eurozóny a záchranným fondem. To odpovídá zhruba rozpočtu ústřední vlády na jeden rok.