Půjčky Praha

1. Ú v o d

Jako jeden z mnoha jsem si i já předsevzal, že v důchodu pokud se ho dožiju se budu věnovat takovým aktivitám naplno, na které do té doby jsem z více důležitých důvodů neměl čas i prostor.

Ten čas se naplnil a já jsem se začal věnovat hlavně regionálním dějinám svého rodiště a bydliště. K tomuto záměru mě nasměroval už dávno jeden citát „… cizí chlubíš a své přitom neznáš …“. Aktivně se věnuji zejména genealogii, kde jsem už v roce 2007 získal uznání a ocenění i v rámci celoslovenské soutěže vyhlášené Slovenské genealogické – heraldickou společností se sídlem v Martině o nejlepší genealogické práce.

Městská část Barca, která vznikla převážně z původní obce Barca u Košic má bohatou historii od těch nejstarších dob. Je známou archeologickou lokalitou, ale i písemnými zmínkami staršími než samotné město Košice.

Přesto i v historii Barce je ještě mnoho takzvaných „bílých“ míst, jako prostor pro budoucí badatele. V mé badatelské aktivitě mě zaujala především problematika tajemné ztracené židovské komunity v Barci.

Začal jsem hledat to, co se zde v Barci ztratilo. V mém bádání mi pomohlo několik Barčianska památníků, jelikož po této komunitě se v Barci téměř nic nezachovalo, dokonce ani v archivech.

Mým záměrem i cílem této práce bylo jen dokumentovat fakta přes celé období života této komunity v Barci. Snažil jsem napsat tuto práci nezaujatě a objektivně tak, aby ji mohl číst každý, kdo má zájem. Některá zjištěná historická fakta mohou se jevit jako nepříjemné, ale zamlčet jejich by vlastně nemělo smysl psát o této problematice vůbec.

Pokud má někdo zájem o podrobnější informace z uvedené problematiky, může si své poznatky obohatit z podkladů, které uvádím jako použité zdroje k této práci. Nebylo totiž mým cílem honit za každou cenu počty stran, protože by se dokumentace faktů o Barci ztratila v analýze širší problematiky, která je však již nad rámec mého původního záměru.

Pro zachování vzpomínky i pro paměť budoucích Barčianska generací by bylo vhodné na budovu v místě bývalé Barčianska synagogy umístit pamětní desku se stručnou informací o této skutečnosti.

V lokalitě na CapaSol lze v případě zájmu a ochoty najít ještě další pozůstatky z novějšího židovského hřbitova v Barci a spolu s tím památníkem, který se ještě zachoval jejich důstojně umístit v rámci muzejních sbírek Barce.

V roce 2015 si městská část Barca připomene první známou zmínku o Barci z roku 1215 uvedenou ve Varadínskom rejstříku. Budu rád, když i tato práce přispěje ke komplexnímu poznání historie Barce pro poučení budoucích generací.

2. Židovská komunita v Barci u Košic

Před 150 lety v Barci u Košic žila početná židovská komunita, která při sčítání obyvatelstva v roce 1857 činila až 15,3% na tehdejším celkovém počtu 950 obyvatel Barce.

I Schematizmus venerabilis Cleri dioecesis Cassoviensis 1839 uvádí na straně 104, že v Barci v roce 1838 bylo 972 obyvatel, z toho 644 bylo katolíků a 147 židů.

Z náboženského hlediska šlo po příslušnících římsko-katolického náboženství o druhou nejsilnější náboženskou komunitu v Barci.

Židovskou náboženskou obec v Barci založili v druhé polovině 18.století našeho letopočtu. Náboženská obec v Barci patřila zpočátku k rabinátu v Seni. Nejstarší matrika židovské náboženské obce Seňa se však ztratila.

V Barci měla židovská náboženská obec 2 hřbitovy a synagogu, která je zcela zbořena. Podle územního plánu Barce z roku 1847 ještě synagoga v Barci neexistovala, ale podle údajů z prvního vojenského mapování Barce v roce 1853 a z výsledků sčítání lidu v roce 1857 již stála na někdejším pozemku Andreje Stankaya na nynější abovsko ulici naproti Zichyho zámečku před odbočující silnicí na Boľarov.

Základy synagogy měli rozměry 8 x 13 m. Byla to budova bez architektonických zvláštnosti, v níž bylo místo pro 30 – 40 osob. Po delším výzkumu se mi podařilo prostřednictvím p.. Vincenta Vargy získat zatím jedinou fotografii této stavby.

Po více než 100 letech existence Barčianska synagogy, byla tato budova, hlavně po 2. světové válce, ve velmi zchátralém stavu odprodána československému státu a později pokácených. Na tomto místě byla postavena telekomunikační budova pro letiště.

Starší židovský hřbitov se nacházel na severním konci obce Barca na současném rozcestí ulic Teplého a Světlé. Měl tvar lichoběžníku. Starší hřbitov nemá už ani jeden náhrobní kámen a předpokládá se, že náhrobní kameny byly přemístěny na novější židovský hřbitov. Jeden přemístěn kámen byl dokonce až z roku 1787.

Část z tohoto hřbitova odprodala Židovská náboženská obec v Košicích rodině Kaprálové na rozšíření jejich stavebního pozemku, kde stojí i jejich rodinný dům. V této části, vedle židovského hřbitova, směrem ke Begányiho mlýnu byly objeveny archeologické nálezy archeologům amatérům mjr. Jaroslavem Teplým, které proslavily Barcu jako světoznámou archeologickou lokalitu s osídlením paleolitické a neolitické.

Nový židovský hřbitov se rozprostíral na jihozápad od obce ve vzdálenosti asi 2,5 km od bývalé synagogy, značně vzdálen od lidských obydlí a to v katastru Dlouhé země, asi 800 m od hospodářského dvora resp. od tam osazeného kříže směrem ke letišti resp. k Šebastovce v nadmořské výšce 226,5 metrů a měl rozměry 55 x 33 m.

V roce 1991 na tomto hřbitově se ještě nacházelo asi 7 náhrobních kamenů. Nápisy na hrobech byly v hebrejské a maďarské řeči. U nových kamenů převládal šedý mramor a starší byly zhotoveny z tmavého pískovce. Na novějších kamenech byla vyryta značka košického kameníka E. Goldmann.

Při mém výzkumu od roku 2008 už jsem po tomto hřbitově nenašel žádné stopy, kromě jednoho náhrobního kamene z růžového mramoru, který v současnosti je uschován na na dvoře na Hečková ulici v Barci u t. č. nebohého p.. Vincenta Vargy, jako budoucí exponát do Barčianska muzea. Tento náhrobní kámen je popsán výlučně hebrejsky, proto bude třeba ještě prozkoumat o koho a z jakého období jde. Nálezcem tohoto kamene byl p.. Vincent Varga v lokalitě bývalé doly na písek při CapaSol. Na mezi při loveckém posedu směrem ke Šebastovce se prý nachází také jeden náhrobní kámen ze židovského hřbitova.

V okolí bývalé doly na písek při CapaSol lze nalézt ještě i další zbytky kamenů, u nichž lze předpokládat, že také pocházeli z novějšího židovského hřbitova v Barci.

Na takzvaném virtuálním hřbitově www.cemetery.sk ^[3] je na židovském hřbitově v Barci uveden pouze jeden záznam a to, že 23. dubna 1886 ve věku 72 let byl pohřben hospodský Izák Klein, který se narodil v obci Grajciar a byl ženatý s Leni Neuländerovou.

V roce 1796 se v Barci narodil Jozef Adler. Působil jako předseda Židovské náboženské obce v Rozhanovcích. Jako zlatník provozoval v Košicích po roce 1850 obchod s klenoty. Byl členem zastupitelstva v Košicích jako virilista, tj. na základě majetku resp. výšky daní, kterými přispíval do městské kasy. Kromě toho byl i funkcionářem židovské náboženské obce v Košicích. Přispíval na několik dobročinné a veřejné akce v Košicích. Daroval i pozemek na výstavbu košické synagogy. Pohřben je na starém židovském hřbitově v Košicích na Tatranské ulici.

Revolučních bojů v roce 1848 se zúčastnil jako Honvéd i dobrovolník Abraham Grünwald, který se narodil v Barci v roce 1826.

Obec Barca se rozprostírala v bezprostřední blízkosti města Košic. Židé z Rozhanoviec a ze Sene si netroufaly blíže usazovat ke Košicím, známých svým antisemitismem a jen později se nastěhovali do Barce sousedící s městem. Bylo to pro ně výhodné. Nemuseli z velké vzdálenosti dopravovat zboží a je pravděpodobné, že křesťané z Košic mohli snadněji a častěji od židů v Barci nakupovat zboží nebo získávat půjčky.

V župním archivu v Košicích se nacházejí i soupisy židů v Barci. V roce 1817 jsou zapsáni Majer Czinner, Jacob Bem, Sam Bernat, NaOH Engel, Jacob Rasz, Simon Zajaz, Abraham Zissauer.

V roce 1821 se jedná o těchto představitelů židovských rodin v Barci: Iczik Pipkos, Sam Vinkman, Nathan Engel, Josef Rotenburg, Mayer Czinner, Jacob Beem, Samuel Weiss, Josef Szalzman, Josef Samuel, Hecsko Gutman, Mich Princz, Jacob Abraham , Jacob Schwarz, Simon Hirsch.

V roce 1822 byli zapsáni tito představitelé židovských rodin v Barci: Majer Cinner, Jacob Bem, Sam Bernat, Nast Engel, Jacob Rasz, Mich Prinz, Jos Samuel, Isak Tirhan, Simon Hersko, Jos Rezsnyik, Lauf Deszpert.

V roce 1823 se jedná o následujících představitelů židovských rodin v Barci: Majer Czinner, Jacob Bom, Samuel Bernat, Nathan Engel, Hecsko Gutman, Jacob pipka, Josef Samuel, Isac pipka, Samuel Veszman, Hecko Isac, Joseph Rosenberg.

V roce 1824 byly v župním archivu zapsáni: Majer Cinner, Jacob Bom, Samuel Bernat, Nathan Engel, Hersko Gutman, Jacob pipka, Gas Lesberg, Abraham Spitz, Hersko Ivanna, Jos Rozenberg, Mojš Stessmiger.

V roce 1825 se jedná následující jména: Mayer Czinner, Jacobus Böhm, Samuel Bernáth, Nathan Engel, Hersko Gutman, Jacobus Pipkar, Jozephus Leszner, Abraham Spitz, Hersko Svarts Senior, Josephus Rozenberg, Michael Salczman, David Vau, Hersko Schvartz junior , Abraham Schwartz, Judeus Volf, Elias Garbar.

V roce 1827 byli zapsáni: Jacobus Pipkar, Josephus Leszner, Abraham Spitz, Moyzes Engelender, Filipus Spitz, Jun: Hersko Svartz, Sen: Hersko Svartz, Farkas Wolf, Abraham: Flamenbau, Abraham: Schwartz, Jacobus Brekats, Isacus Leczte , Zelig Ugor, Mayer Czinner, Jacobus Böhm, Samuel Bernath, natahovat Engel, Hersko Guttman.

V roce 1831 šlo o tato jména: Majer Czinner, Jacob Bom, Jacob Reisz, Natan Engel, Abraham: Flaumenbaum, Josephus Deszpert, David Lang.

V roce 1841 byli zapsáni v župním archivu: Czinner Abraham, Desberg Josef, Re-povski Pál, Rozenshal Jak, Leszter Isak, Spitz Daniel, ŠTEFKOVÁ Stefko, Bondzas Abraham, Pipkar Jakab, Engelender Mares, fiskus Weisz Jakab, Veis Samuel , Mann Zelig, Pinkest Samuel, Klein Jakab, Spiegel Mayer, Kalafoni Stein, Azik Veces, Farkas Josef, Mann Jozef.

V roce 1844 je již zapsaných 28 rodin s celkovým počtem 132 osob. Zapsáni byli tito představitelé rodin: Czinner Abraham, Deszberg Jozef, Reszovski Pál, Weinberger David, Gusenberg Jacab, Bondsar Pinkesz, Weisz Jacab, Man Zelig, Weisz David, Klein Jacab, Spiegel Majer, Deszberg Laizer, Man Jozef, Czinner Izsák, Roth Iczik , Salzer Izrael, Grosz Jacab, Salamon Izrael, Asztalos zsidó, Izsák Róth, Englander Mozses, Waldmann Farkas, Spitzer Daniel, Slezinger Iczik, Salamon zsidó, Morsko Róth, Blumenberg Jakub a Roth Josef.

V roce 1848 byly v oblastním státním archivu, ve fondu abovsko župy zapsaní v obci Barca: Rézi Klein, Betta Dirberg, Sára Szepsenbaum, Martha Czinner, Eduard Czinner, Salamon Czinner, Mózes Czinner, Samuel Czinner, Leo Czinner, Sára Czinner , Mozes Veis, Mária Veis, Samuel Veis, Sára Rauch, Leba Rešovské, Bertalan Klein, Lazar Klein, Aron Klein, Rosalin Klein, Rosa Klein, Riga Klein, Amalia Klein, Fajger Czinner, Pepi Veisz, Judith Dezberg, Líza Dezberg, Sari Dezberg, Bernath Dezberg a Samuel Dezberg.

Podle usnesení uherského parlamentu z roku 1840 byl i městský magistrát Košic povinen dát povolení k usazení i židovským občanům. Židovské rodiny v Barci, které ve většině měli hodně dětí se postupně začaly stěhovat do Košic. Vedle árendátoroch bylo mezi nimi poměrně hodně dělníků, a také obchodníků a řemeslníků.

Novým jevem v hospodářských dějinách Barce v roce 1857 bylo, že značnou část majetku Bárczayovcov obhospodařovali židovští árendátori jako: Majer Spiegel, Emanuel Klein, Leopold Klein, Jakub Weisz, Jakub Freiberger a Daniel Spitzer. Árendátori neměli své zámečky, ale rozsáhlé dvory s příslušnými hospodářskými stavbami i s domy pro služebníky a tzv.. komenciášov.

Ve státním oblastním archivu v Košicích jsou zachovány i dokumenty ze sčítání lidu v Barci k 31. říjnu 1857. Ze židovských obyvatel Barce jsou tam uvedeni: statkář Emanuel Klein s manželkou Rebekou, syny Samuelem, Hermannem, Josefem a dcerou Josefa, Knobel Mokis řemeslník, s manželkou Annou, synem Aloisem, dcerami Julií, ester, Kateřinou, Mindl a nevlastním synovcem – sluhou Adolfem Kleinem.

Statkář Majer Spiegel, s manželkou Kateřinou, synem Jonasem a dcerami Franciska, Antonií, Josefa a Julií, rentiér Markus Roth s manželkou Franciska, syny Heinrichem, Jakubem, Maxmiliánem a dcerou Barborou, statkář Leopold Klein s manželkou Kateřinou, bratrem Hermannem, synem Alexandrem a dcerou Franciska, statkář Jakub Freiberger, s manželkou Terezií, syny Samuelem a Bartolomějem, dcerou Franciska a otcem Samuelem.

Statkář Jakub Weisz s manželkou Barborou, dcerou Marií, synem Moric, nevěstou Rebekou a nevlastním synem Israeli Kleinem, nádeník Ján Rosenzweig se synem Bernardem a dcerou Annou, Daniel Spiezer.

Nádeník Jakub Klein s manželkou Sali, syny Bartolomějem, Ludvíkem, Adolfem, Moric a dcerami Kateřinou, rozalii, Julianou a Marií, nádeník Isak Fridman s manželkou Judita a dcerami Marií, Rosalií a Helenou.

Statkář Daniel Spitzer s manželkou Annou, syny Zikmundem, Albertem, Josefem, dcerami Amálio, Františku, Barborou, Rosalií, Helenou, Reginou, Otilio a sluhou Sali Seimannom, Ignác Schwarcz s manželkou Annou, nádenníčka Sára Lorberbaum se syny Jakubem, Sinkmanom , Zalman, Salamon a dcerou Marií.

Nádeník Mojzes Slezinger s manželkou Jolana a syny Michalem, Markusem a Josefem, Samuel Tajtelbaum s manželkou Barborou, syny Bernardem a Josefem a dcerami Helenou, Annou, Františkem, Sali a Kateřinou.

Rentierka Jolana Rosenberg s dcerami Františkem, Barborou, Marií a Helenou, Isak Šlesinger s manželkou ester, syny Alexandrem a Samuelem, dcerou Simone a nevlastním synem Emanuelem Adlera, Áron Klein s manželkou Reginou, syny Hermanem, Markusem, Jacobem a dcerami Helenou a libo, Jozef Mann, Jozef Leider Ungar s manželkou Cecilií, syny Davidem a Jindřichem, nevlastním synem Jonasem Mannem,

Nádeník Mojžíš Mann, Hermann Mann, Zelig Mann, Herman Scheffer s manželkou Annou, synem Faško, dcerou Marií a služkou Annou Bergmann, Hermann Klein s manželkou Františkem, synem Davidem a dcerou ester a služkami petronelie Pirley a Annou Giro.

Pod číslem domu 121 byla evidována Židovská synagoga.

Po I. světové válce zeman Berzeviczy pronajal svou kurii i velkostatek židovskému árendátorovi Moškovičovi, který nechal tento Barčianska zámeček zpustnout.

Barčianska židé se v prosinci 1938 přihlásili k maďarské národnosti. Mezi sebou se většinou povídali jidiš. S domácím obyvatelstvem se snažili vycházet vždy harmonicky tak po stránce osobní, tak i ekonomické. Většinou to byli obchodníci jako Moldovan, Ganz, Neuman, resp. živnostníci jako Herškovič, Moškovič, Schön, ale i árendátori zdejších velkostatků jako Lefkovič, Klein, Janovitz, Nógrád a Kovács, z nichž někteří se stali i majiteli árendovaných pozemků.

20.ledna 1942 byly za asistence maďarských četníků s povolením jednoho kufříku osobních věcí odvlečeni do pracovních táborů. Ostatní věci nevelkého rozsahu, jako peřiny, deky, oblečení si mohli uložit do zvláštních místnosti na notářském úřadě, aby si je po návratu z pracovních táborů mohli vyzvednout.

Obvodní notářský úřad v Barci byl zřízen 1.3. 1939. Notářský úřad sídlil v tzv.. „Kušnierkinom domě“ na ORTAS. K Barčianska notariátu byla přiřazena 29.3. 1939 i obec Šebastovce. Barčianska hlavním notářem byl tehdy Imrich Molnár, původem z Milhosti, podnotárom Pavel Négyesi z maďarské obce Onga a duirnistom Ján Braitner z Košic. Od roku 1940 působil na notářském úřadě jako písař i barčan Ján Oceják, původem z Vyšného Lancia a také další barčania.

19. března 1944 obsadila německá vojska celé Maďarsko a začala se deportace židů.

Židé z celé Turnianska-abovsko župy v počtu asi 4 tisíc, mezi nimi i z Barce byli deportováni do Košic, kde s dalšími 13,5 tisíc košickými židy byly v 4 transportech odvlečeni do koncentračních táborů. Před deportací v roce 1944 žilo v Barci 8 židovských rodin.

Některým se podařilo ukrývat v ilegalitě. Barčianska bezmocnost předtím ještě provedl proti nim veškerá správní opatření podle příkazů okresních a župních úřadů, jako zabavení radiopřijímačů, motorových vozidel, nucení k nošení žlutých hvězd, odnětí živnostenských listů a podobně.

V roce 1995 navštívil Barcu potomek Barčianska židů p.. Tibor Moškovič, starší syn řezníka Moškoviča, který měl v roce 1942 asi 17 let a těsně před odvlečen utekl do Budapešti a tak se zachránil. Po válce se přestěhoval nejprve do Palestiny a později do Německa.

V rámci restitucí nabyli pozemky v připravovaném průmyslovém parku Košice – Pereš letiště i dědicové p.. Davida Janovitza ze Švýcarska, které následně v závěru roku 2006 prodána na výstavbu nového závodu nacházejícího se v blízkosti výpravné budovy letiště. Pan D. Janovitz (přes 90 let) ještě v roce 1992 se přes místní úřad v Barci informoval o restitucí svých pozemků v Barci. To nasvědčuje skutečnost o dalším zachráněných židovi z Barce. O svých předcích se na základě tohoto výzkumu zajímali i další potomci dokonce z Izraele.

Je reálné předpokládat, že se zachránilo ještě více židovských spoluobčanů z Barce, ale z různých příčin se nehlásili ke svému původu i k obci Barca. Jde pravděpodobně o jejich tajemství, jak zachránili sebe a ochránit chtěli v budoucnu před lidskou zlobou i svých potomků s novou identitou i místem působení. Někteří konvertovali, nebo po druhé světové válce se židovství vzdali, změnili si příjmení, povydávali se, poženili do křesťanských rodin, nebo prostě jen proto, že přestali věřit v boha, který podle nich kdyby byl – holocaust by nedopustil, nebo celý život žili jako sekulární židé.

V Okresním archivu pro okres Košice – okolie se z období 2. světové války podle nejnovějších poznatků zachovaly spisy notářského úřadu v Barci z let 1940 – 1944, což by mohlo pomoci k objasnění uvedené problematiky. Jde pravděpodobně o dokumenty i ohledně arizace židovského majetku v Barci. Tyto skutečnosti jsem při svém výzkumu neměl k dispozici, protože do spisů mohou nahlížet pouze osoby s oprávněným právním důvodem, nebo advokáti a notáři.

3. Z á v e r

Na začátku svého výzkumu jsem měl jen minimální vzpomínky z dětství o existenci Barčianska synagogy resp. o místě staršího židovského hřbitova v Barci. Mnoho památníků již není mezi námi a chybějící důkazy v archivech, ale i přímo v terénu jakoby někdo pečlivě likvidoval.

Navzdory této skutečnosti jsem ještě stihl od posledních památníků získat některé podklady a fotografie, které by vzpomínku na uvedenou problematiku odsoudili do zapomnění. Vzhledem k často tabu problematiku jsem musel iu těch pár žijících pamětníků překonat jejich pocit nedůvěry a možná i strachu při zkoumání hlavně období kolem 2. světové války.

Určitou tajuplnost ještě v současnosti představuje skutečnost, že v Barci podle statistického šetření k židovskému původu už nikdo nehlásí. V domově důchodců v Barci, který nyní pracuje pod názvem Via Lux lze předpokládat existenci i takových obyvatel. Ale také mezi podnikateli a přistěhovalci do Barce, jejichž počet bude s dalším rozvojem i přes prodej nemovitostí od původních vlastníků přibývat resp. mezi konvertita.

4. Použité zdroje :

1) Michal Potemra: Kapitoly k dějinám Barce, 1999

2) František Krištof: Barca, městská část Košic, historie a současnost, 2002

3) Michal Potemra: In memoriam Imrich Sedlák 1916-1998, v rámci kulturních dějin Barce 1919 – 1945, 1998

4) Štefan Kolivoško a kolektiv: Slovník židovských osobností Košic a okolí, 2001

5) Mária Mihoková: Slovník košických osobnosti 1848 – 1918, 1995

6) Eugen Barkan, Ludvík Dojč: Židovské náboženské obce na Slovensku, 1991

7) Kornélia Csalová, Ján Tancsák: Historie košických Židů, 2001

8) Peter Salner a kolektiv: Židovská identita včera, dnes a zítra, 1995

9) Oblastní státní archiv Košice: Soupis židovského obyvatelstva okresu Košice

10) Virtuální hřbitovy Slovenska, www.cemetery.sk ^[4]

11) Maroc Borsky: Synagogue architecture in Slovakia

12) Ze vzpomínek pana Vincenta Vargy – Barčianska současník č.2/2002

13) Stanislav Motl: Kam zmizel zlatý poklad republiky, Vydalo nakladatelství Rybka Publishers, Praha 2007

14) Milan S. Ďurica: Židé ze Slovenska v dějinách kultury a vědy, 2008

15) Milan S. Ďurica: Svobodní zedníci včera a dnes, 2007

16) Martin Javor: Zednářské Košice, Dějiny zednářského hnutí v Košicích, 2010

17) Andrea Coddington: Židovka, Vydalo vydavatelství Ikar, as, Bratislava v roce 2010

18) Edurad Nižňanský: Nacismus, holokaust, slovenský stát, Vydal Kalligram, spol. s r.o. Bratislava, 2010

19) Neal Bascomb: Lov na Eichmanna, Vydalo MilaniumM Dunajská Lužná, 2010

20) Tom Segev: Simon Wiesenthal, Vydalo Žman Publishing, 2011

21) Ladislav Falat: Židovská komunita v Barci – Deník Korzár 8.4.2010

22) Ladislav Falat: Ztracená komunita – Barčianska současník č.2/2010

23) Ladislav Falat: Barčianska synagoga – Barčianska současník č.4/2011

24) Košice – atlas města, zpracovala a vydala MAPA Slovakia sro, Bratislava 1996

25) Košice – mapa pro Městské informační centrum, vydala MAPA Slovakia Bratislava a PANGEA Košice 1998

26) Košice – atlas ortofotomap, Geodis, květen 2000

27) Vlastní výzkum v městské části Košice – Barca, 2008 – 2013

Přiložené fotografie:

Mapka z roku 1853, kde je poprvé zobrazena synagoga v Barci

Fotka z roku 1950 – synagoga je vpravo

………………………………………………………………………..