V poslední době probíhá ve veřejnosti diskuse o návrhu ministra školství Dušana Čaploviče selektovat žáků, kteří po skončení základní školy mohou jít na gymnázia a kteří na ně jít nemohou. Včera, 27. června, dokonce vláda schválila ministrů návrh [2] . Jeho hlavní myšlenka spočívá ve stanovení horní hranice průměrné známky na vysvědčení, kterou žák nesmí překročit, aby se mohl hlásit na gymnázium. Jaký smysl má třídit žáky takovým způsobem? Nabízí se odpověď, že nejlepší známky dosahují právě nejlepší žáci, a tedy ministrů návrh bude garantovat vyšší kvalitu studentů na gymnáziích. Je to však skutečně pravda?
Zjišťovat praktickou šikovnost absolventů základních škol je složité, protože téměř všichni pokračují v dalším studiu a jediným dostupným způsobem jejich hodnocení jsou teoretické testy. Podívali jsme se proto na souvislost mezi známkami žáků na vysvědčení a jejich výsledky v Testování 9, což jsou celonárodní testy žáků 9. ročníku základních škol. Národní ústav certifikovaných měření vzdělávání (NÚCEM) zveřejnil [3] poprvé za školní rok 2011/12 výsledky čtyř testovaných předmětů za každou školu, spolu s průměrnou známkou z daného předmětu na vysvědčení všech žáků školy. Na základě těchto údajů se dá sledovat, zda a do jaké míry spolu souvisí známkování učiteli (které je subjektivní na každé škole) a výsledky v Testování 9 (které je stejné pro všechny školy).
Ukázalo se, že mezi jednotlivými školami existují velké rozdíly. Jinými slovy, pokud by byl Čaplovič návrh zaveden do praxe, i šikovní žáci některých základních škol by se na gymnázia nemuseli dostat jen proto, že se na jejich škole známkuje příliš přísná.
Velké rozdíly mezi školami: závislost známek z matematiky na vysvědčení a výsledků Testování 9 v matematice za školní rok 2011/12 (na základě vzorku 1 160 základních škol)
Vysvětlivky ke grafu: Na zjištění spojovány mezi známkami na vysvědčení a výsledky Testování 9 jsme použili koeficient determinace [4] R 2 , který dosahuje hodnoty v intervalu 0 až 1, kde 0 představuje žádnou souvislost mezi sledovanými proměnnými a 1 znamená existence přímého vztahu. Pro naše údaje by v ideálním případě měl vyjít 1, tedy lepší (nižší) známka na vysvědčení znamená adekvátně lepší (vyšší) výsledek v Testování 9. Jak vidno z grafu, při známkách a výsledcích testů z matematiky koeficient dosáhl hodnoty 0,23. Podobný souvislost běžně dosahují jevy, které spolu souvisejí pouze nepřímo (pokud vůbec), například čistota ovzduší s kriminalitou v Bostonu. Na velké rozdíly v přísnosti při známkování na jednotlivých školách poukazuje široký rozptyl bodů na vertikále, tj. školy se stejnou známkou dosahují výrazné rozdíly ve výsledcích Testování 9. Část rozdílů sice může být způsobena i zkreslenými výsledky Testování 9 (pomáhání žákům při testování na některých školách). Pravděpodobnost objektivity v testování ale považujeme za nižší, než pravděpodobnost objektivity známkování vzhledem k její lehčí kontrolovatelnost. Graf tedy nenabízí přesvědčivý argument pro to, aby se známky používali k identifikaci nejlepších žáků.
Stejný postup lze použít ke zjištění závislosti u zbývajících tří testovaných předmětech: slovenský jazyk a literatura, maďarský jazyk a literatura (pro školy s vyučovacím jazykem maďarským) a slovenský jazyk a slovenská literatura (pro školy s vyučovacím jazykem maďarským). Jak vidno v následující tabulce, souvislost je tu podobný jako při matematice. Iv jiných předmětech jsme přitom opět naměřili velké rozdíly v přísnosti známkování mezi jednotlivými školami.
Vztah mezi známkami na vysvědčení a výsledky Testování 9 za školní rok 2011/12
|
Předmět |
Koeficient determinace |
Počet škol |
Počet testovaných žáků |
|
Slovensku jazyk a literatura |
0,21 |
1 058 |
38 063 |
|
Matematika |
0,23 |
1 160 |
40 758 |
|
Maďarský jazyk a literatura |
0,31 |
108 |
2 687 |
|
Slovensku jazyk a slovenská literatura |
0,23 |
108 |
2 687 |
Podle naší analýzy tedy známkování na jednotlivých školách souvisí s výsledky v Testování 9 jen minimálně, a to zejména v důsledku velkých rozdílů mezi školami v přísnosti známkování.
Na závěr ještě připomeňme, že s ministrově návrhem se spojuje i jiný důležitý problém. Návrh by totiž vedl k omezení počtu žáků na gymnáziích (které poskytují všeobecné vzdělání) na úkor odborných škol, což je v rozporu s trendy v západoevropských zemích [5] .
Co z toho všeho vyplývá? Především, že známky by neměly být absolutním kritériem při rozhodování o budoucnosti deváťákama. Gymnázia by měli mít možnost udržet kvalitu přijímaných studentů například i vhodně nastavenými přijímacími zkouškami či kvalitním vzdělávacím procesem. Vždyť samotné gymnázia znají přísnost známkování na školách, z nichž jim přicházejí žáci, podstatně lépe než ministerstvo.
Peter špalík, analytik spolupracující s Institutem INEKO
References
- ^ Inekoblog (blog.etrend.sk)
- ^ schválila ministrů návrh (www.sme.sk)
- ^ zveřejnil (dataportal.nucem.sk)
- ^ koeficient determinace (en.wikipedia.org)
- ^ v rozporu s trendy v západoevropských zemích (jurzyca.blog.sme.sk)