Zažili jsme zatím nejakčnější rok eurokrízy. Ještě minulou zimu proběhlo druhé kolo LTRO, které nalili do bank dalšího půl bilionu eur. Chvíli na to udělalo bankrot Řecko a začalo čerpat pomoc z dočasného eurovalu. Postupně se zjevili další kandidáti – Kypr, Slovinsko a Španělsko. No z nich zatím pomoc dostali jen španělské banky. Řecko, které zažilo dvoje parlamentní volby s odstupem sotva pár týdnů (pobité nebývalým úspěchem neonacistické strany Zlatý Úsvit) , se koncem roku opět dostalo do selektivního defaultu kvůli zpětnému odkupu svých dluhopisů za třetinové ceny. Zprovoznit se trvalý eurové, ECB rozběhla program OMT, tedy program nakupování dluhopisů problémových zemí. Udělali se nesmělé kroky k vytvoření bankovní unie, Británie začala oficiálně diskutovat o změně jejího vztahu k EU.
Přesto, že náš Účet za euro [1] se vyšplhal na více než 3 000 eur na osobu, měl závěr roku 2012 v Evropě příchuť mírného optimismu. Nešťastné Řecko stále platí eury, Španělé odmítají pomoc, Slovinci ji prý vůbec nepotřebují, Portugalci s Iry reformují a Italové se tváří, že svůj více než 120% HDP vysoký dluh a už dekádu zmrzlou ekonomiku vyřeší mezi odpoledních ristretto a večeří. V tomto přesvědčení je udržuje i pokles úroků na jejich a španělských dluhopisech, který můžeme vidět od ohlášení programu OMT.
Pokud se vám zdá, že se z té krize nakrucují nějak snadno, je to skutečně jen zdání. Jen Itálie, Francie a Španělsko budou letos potřebovat [2] získat 332 miliard, 243 miliard a 195 miliard eur.
Ohnisková bodem je nadále Španělsko. Kromě toho, že musí v roce 2013 sehnat peníze ve výši 19% HDP, čeká ho boj na několika frontách. Ceny realit neustále padají, co drží nůž na krku bankovního systému. Půjčka z ESM odsunula jeho potenciální kolaps, no nemusí to stačit. Státní experiment se jménem Bankou nevyšel a jejím akcionářům zůstane v rukou zlomek hodnoty, pokud vůbec nějaký. Banka se stáhla z burzy a její hodnota je – 4,1 miliardy eur. Ne, nejedná se o zákeřných spekulantů, kteří doplatili na svou chamtivost. akcionářem je 350 000 [3] a často se jedná o důchodce či rodiny, které ještě v roce 2010 uvěřili slibům, že si nákupem akcií banka vyhodnotí úspory. Mnoho z nich ani jejich samotné transformaci z vkladatele na akcionáře příliš nerozumělo, důležité bylo, že pracovník za přepážkou, který je do toho navezl říkal, že se to vyplatí. Závažné problémy mají i regiony, které ve velkém neplatí dodavatelem a mnoha tak ženou do bankrotu. Podobný efekt mají i nové daně. Doplatil na ně například i nejstarší reaktor v zemi, jehož provoz se díky nové energetické dani (na rok 2013 by vyšla na 153 milionů eur) stala nevýnosnou a musel být odstaven [4] .
Řekové si na začátek roku nalili trochu raki na zlepšení nálady v podobě údajného primárního rozpočtového přebytku [5] za jedenáct měsíců roku 2012. Je třeba uznat, že v rámci jižních států skutečně škrtali nejvýrazněji, ale dobojováno není ani zdaleka. Kromě pokračujícího nárůstu nezaplacených účtů i zde zůstává problémem katastrofální stav bankovního systému. Banky momentálně potřebují téměř 30 miliard eur [6] na rekapitalizaci, ale v roce 2012 zaznamenaly nárůst nesplácených půjček o polovinu. Tyto dosahují úrovně 55 miliard eur [7] a pokud se jejich nárůst nepodaří zastavit, banky bude třeba rekapitalizovat znovu.
Téměř jistým „klientem“ eurovalu bude Kypr. Ostrovní státeček potřebuje získat peníze ve výši okolo 100% HDP. Tato závratná částka jim však nebrání v dělání ramen, odmítají například privatizaci [8] . Objevují se už dokonce návrhy, že Kypr bude muset odepsat část dluhů [9] . Byli bychom tak svědky bankrotu již druhého členského státu eurozóny. O pomoci se bude jednat 21. ledna, ale protože HDP Kypru dosahuje asi čtvrtinu HDP Hamburku, situace nikoho až tak moc netrápí.
Ve Francii zatím balí kufry další známý umělec. Skladatel a hudebník Jean Michel Jarre plánuje přesunout svou obchodní značku do Londýna. Přidá se k němu druhý z dvojice slavných filmových Galů Christian Clavier zda známý podnikatel Alain Afflelou.
Naši bratři, se kterými oslavujeme 20 let odloučení, se dostali do hledáčku Evropské komise. V Uniklý dokumentu se konstatuje [10] , že Češi páchají s evropskými penězi rozsáhlé a systematické podvody. Země už má pozastaveno fondy ve výši téměř půl miliardy eur. Gratulujeme Bruselu ke skutečně překvapivému odhalení a zveme na návštěvu i na Slovensko.
Co najdeme v novém roce pozitivně? Možná nesměle se rozbíhající dohodu o volném obchodu [11] mezi USA a EU , ačkoli podobné dohody často skončí s vyšším počtem regulací a tarifů, jako začaly. Pokud skutečně chcete volný obchod, stačí jednoduše zrušit cla a ostatní překážky, nemusíte vyrokúvať žádnou dohodu hrubou jako Pán prstenů.
Když už jsme u těch USA, ty letos zafinancovat přes FED (tedy tištěním peněz) polovinu svého deficitu [12] . Za tento objem nových dolarů by se dala koupit třeba desetina všeho vytěženého zlata na Zemi, zda dát každému Američanovi třináctý plat.
Takže jsme nakonec ani moc optimisticky neskončily, zkusme to zachránit alespoň tímto astrálním výletem [13] daňového exulantů .
References
- ^ Účet za euro (eurokriza.sk)
- ^ budou letos potřebovat (www.openeurope.org.uk)
- ^ akcionářem je 350 000 (uk.reuters.com)
- ^ musel být odstaven (www.worldnuclearreport.org)
- ^ primárního rozpočtového přebytku (www.ekathimerini.com)
- ^ téměř 30 miliard eur (www.ekathimerini.com)
- ^ dosahují úrovně 55 miliard eur (www.ekathimerini . com)
- ^ odmítají například privatizaci ( www.ekathimerini.com)
- ^ odepsat část dluhů (euobserver.com )
- ^ dokumentu se konstatuje (en.radiovaticana.va)
- ^ dohodu o volném obchodu (online.wsj.com)
- ^ polovinu svého deficitu (zpravy.kurzy.cz)
- ^ tímto astrálním výletem (www.youtube.com)