Půjčky Praha

10:00 | Dnes | Jiří Hovorka ^[1]

Praha – vychází z principu, že zákazník má právo vědět, za co platí a snažíme se proto ceny transparentů a srozumitelně vyjadřovat. Tak vysvětluje generální ředitel České spořitelny ^[3] Pavel Kysilka, proč jeho banka stále účtuje poplatek za správu úvěrového účtu, který je podle německého soudu v rozporu s legislativou EVROPSKÁ UNIE.

Banky přitom v poslední době čelí zvýšenému tlaku na jeho zrušení, Když se i cestu klienti se zpožděním inspirovaly rozhodnutím německého soudu ^[4] , o němž jako první informoval v září 2011 právě online deník Aktuálně.cz.

Podle kritiků je účtování podobných vedlejších poplatků netransparentních av porovnání s běžným účtem za ní banka nenabízí prakticky žádné konkrétní služby v zájmu klienta.

„rozhodující bude pro nás jako vždy většinový hlas naší Skutečné klientely,“ říká Pavel Kysilka v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz. POkud případě dojde ke zrušení poplatku, projev se ale ve vyšší úrokové sazby.

Aktuálně.cz: Proč účtujete poplatek za vedení úvěrového účtu a co konkrétně za ní klient dostává?

Pavel Kysilka: upřesnil, že nejde o cenu za vedení, nýbrž za správu úvěrového účtu. V České spořitelny vychází z principu, že zákazník má právo vědět, za co platí a snažíme se proto ceny transparentů a srozumitelně vyjadřovat. Proto u úvěry rozdělují cenu úvěru na dvě části.

První z nich je úrok. Ten odráží cenu, kterého banky platí za vklady, které pak dál půjčují, v úroku Jsou takové zahrnuty náklady spojené s rizikem nesplácení úvěrů.

Druhou částí ceny je poplatek ^[5] za správu – pokrývá naši nezbytnou práci a služby klientovi k poskytnutému úvěru. Tyto náklady Jsou pevně daný podle typu úvěru bez ohledů na jeho vyšel. Dále banky stojí mnoho pracoven kapacity, času a nákladů posuzování bonity klienta, zpracování Žádosti o úvěr, správa a všechny Změny, které se na úvěrech v průběhu splácen dělají.

A.cz: Ale třeba posuzování bonity klient zaplatí už ve „vstupním“ poplatku za poskytnutí úvěru. A zprávu vám přece klient platí již v úrokové sazby?

Ne, POkud banky Tyto ceny rozděl. Můžete volit dvojí přístup. Můžete to zabalit do jedné ceny, tedy do úrokové sazby, ale pak máte tu nevýhodu, že tato cena se hýbe třeba s tím, jak Strakonice banka ^[6] a trh vůbec bude měnit úrokovou sazbu. Klient pak nedokáže rozlišit, kolik z toho je vývoj tržních sazby a kolik z toho je náklad banky. Pokud si to klient takto prej, pak je samozřejmě možné Nabízené produkty, které budov mit jednu cenu v podobě úrokové sazby, klient si tu cenu ale nikdy nerozklíčuje.

Pak máte druhou možnost, kterého toto rozlišení umožní. V teto Varianty lidé vidí náklady banky na všechny činnosti kolem poskytnutí, zpracování a udržování úvěru a na cenu, která je cenou peněz. POkud ale chtějí klienti toto rozlišovat a Mit dvě ceny, pak je na druhou stranu fér spočítat a ukázat jim vyšel jejich celoroční celkové ceny, který zaplatí, coz se třeba u spotřebitelských úvěrů povinně děje ve formě takzvané RPSN. Pro klienta se tedy nic z pohledu celoroční ceny nemění, je to jen rozdat v přístupu. Pro nás přitom není problém nabídnout obě alternativy.

A.cz: A co jsou tedy ty konkrétní činnosti, které si klienti v poplatku za Měsíční správu úvěrového účtu platí?

zahrnují například náklady spojené s poradenstvím a klientským servisem na pobočce po celou dobu splácen, poradenství prostřednictvím telefonních Banker a takové náhled na úvěrový účet prostřednictvím našeho internetového bankovnictví. Dále má každá banka nemalé náklady s úvodními schvalováním a zpracování úvěru.

A.cz: Za to je ale samostatný poplatek.

Může a nemusí. Další náklady stojí banky čerpaného vlastních peněz. Následuje administrace. Každá banka má obrovské archivy, musí skladovat každá úvěrová složku po zákonnou lhůta, do níži se fyzicky chodí a zakládají se všechny změny. Změna se Třeba fixace u hypotéky nebe se změní něco ve Vašem živote, nutno adresa.

A.cz: Za změnu smluv se ale přece taky platí samostatné poplatky.

Opět to tak muze byt, ale takové nemusí.

Desítka kilometrů dokumentů

A.cz: Proč je Měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu vyšší než Měsíční poplatek za vedení běžného účtu? Běžným teď myslím standardní osobní účet, který má většina vašich klientů – fyzických osob. Přitom ten běžný účet „umí“ daleko více věcí.

Protože běžný účet je celý v podstatě automatizovaný, požadavky klienta Jsou v naprosté většině Stejné a opakující se, navíc většina transakcím nejde přes pracovníkovi banky. Naproti tomu Jakýkoli pohyb, jakákoli změna u Úvěrové ^[7] účtu znamená spoustu práce, poradenství na pobočce av řadě případů ruční zpracování změny ve fyzickém úložišti, protože požadavky klienta Jsou různorodé a Vyžaduji Individuální zpracování každého z nich.

To jsou desítky kilometrů dokumentů ve spisovné jednotlivých bank, kde jsou vyměřených úvěrovým institucím smlouvy. Chodí se do nich, hledá se, zakládají se změní. To bankám výtvarně vysoké náklady, ať už si to dělají samy, nebe to pro ně dělá agentura.

A.cz: Ale přece Když klient hypotéku splácet řední, tak ty věci Jsou takové automatizované. A Když dojde k nějakým významným změnám smlouvy, tak na to banky předem myslí v sazebníku poplatků.

fixní náklady Nejsou spojené jen se změnil, Jsou tam i trvalé náklady spojené s tím, že ten úvěr existuje.

A.cz: takovej u osobního účtu budov asi takové …

To se nedá srovnávají. U hypotéky Jsou násobně vyšší.

A.cz: Kolik Žádosti o vrácení poplatku za vedení úvěrového účtu nyní evidujete? A v kolika případech jste poplatek vrátili či přestali účtovat?

Evidujeme Několik stovek Žádosti a zatím jsme poplatek ^[8] nevraceli.

A.cz: Co s tímto poplatkem plánujete Dále dělat? Je pravděpodobné, že ho přestane účtovat? A jak jste reagovali na výzvu časopisu dTest, abyste tento typ poplatku zrušili?

Obě alternativy analyzujeme ze všech úhlu pohledu, rozhodující bude pro nás jako vždy většinový hlas naší Skutečné klientely.

Vysoké marže? Vysoké rizikové náklady

A.cz: Vraťme se ještě k úrokové sazby, o které jste říkal, že reaguje na vývoj na trhu. Nepřijdou vám, že banky v Česku už mají na úrokové sazby dostatečný polštář, že by do něho mohly všechny další poplatky zahrnout a tedy je neúčtuje? Teď narazil na to, že je třeba profesor Michal Mejstřík říká ^[9] , že české banky Mají marže u spotřebitelských úvěrů nastavený daleko výše, než je běžné u bank v západní Evropa?

To je jednoduché. POkud banky budov chtít třeba u spotřebitelských úvěrů pokrýt všechny Své náklady vcetne tech rizikových, a nějaká banka opustí poplatek za správu úvěru, tak ho bude muset dat do úrokové sazby.

A.cz: A proč by musela, Když už nyní Vydělávej víc, než vydělávají banky jinde?

To vám chci právě říci, že tomu tak nutně není. Sazby nastaveny na spotřebitelský úvěrech odpovídají mimo Jiné rizikovým nákladům jednotlivých bank. Chilli jako banka zaplatíte nějakou úrokovou sazbu za vklady, zaplatíte za schválení, čerpání a administraci úvěru a platíte rizikové náklady.

jiny slovy, Když mi nesplatíte třicet procent úvěru, protože přijdete o zaměstnání, tak na tom banka nevydělá. Statistický si každá banka Sect, kolik na svém portfoliu má těchto rizikových nákladů a ty Následně zápočtu do ceny úvěru ^[10] . Takže Když budete porovnávat Třeba marže v Česku a Rakousku, tak nikdy nesmíte zapomínat na to, že u nás Jsou rizikové náklady daleko vyšší.

A.cz: A jak je možné, že podle té zmíněné studie, z níži vychází pan Mejstřík, platí, že marže u bankovních úvěrů se podstatně neliší od úvěrů „značkových“ nebankovních poskytovatelů, které přitom Mají rizikovější kmen zákazníků?

zaprvé, Když se podívám na spoustu nebankovních společností, tak nabízejí úrok na hranici lichvě. A zadruhé používají takovej vymáhání metody, ke kterému banka nikdy nesáhne. Mají sice příležitost stahovat Své rizikové náklady, ale formou, do které se zadníma seriózní banka nepustí.