Mezi Ukrajinou a Ruskem se opět naplno obnovil spor o plyn poté, co Gazprom do Kyjeva zaslal účet za neodebrané plyn podle podmínek dlouhodobého kontraktu. Politici i analytici zvažují různé důsledky – přerušení dodávek, arbitráž i půjčku z IMF.
Média víkendu informovaly o tom, že ruská společnost Grazprom zaslala ukrajinské firmě Naftogaz fakturu ve výši $ 7 miliard (€ 5,2 miliardy.), kterou má zaplatit za neodebrané plyn dohodnutý podle klauzule take-or -pay v rámci dlouhodobého kontraktu.
V roce 2012 koupila Ukrajina [1] Ukrajina je postkomunistická země, která se odčlenila od Sovětského svazu v roce 1991. více na www . EuropskaUnia.sk » [2] ruský plyn v objemu 32,9 miliardy metrů krychlových (bcm), ačkoli podle kontraktu, který dohodla v roce 2009 vláda Julija Tymošenková, měla importovat minimálně 42 bcm. Ve srovnání s rokem 2011 klesl dovoz ruského plynu o 26%.
Krok ruského Gazpromu některé odborníci vnímají jako reakci na dohodu Ukrajiny a společnosti Royal Dutch Shell o průzkumu břidlicového plynu v Doněcké oblasti. Jde o zatím nejambicióznější projekt snížení závislosti na ruském plynu. V polovině ledna dali poslanci Doněcké regionální rady dohodě zelenou.
Ukrajina hledá alternativy
„Pokud bude průzkum úspěšný, budeme schopni produkovat několik miliard metrů krychlových plynu ročně už v 5-6 letech a osm až deset bcm za 10 let,“ tvrdí ukrajinský ministr životního ekologii a přírodní zdroje Oleh Proskurjakov .
Shell mluví o investici ve výši 10 – 50 miliard dolarů, v závislosti na scénáře vývoje. Bilaterální smlouvu oficiálně podepsali ve čtvrtek (24.1.) Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Americký Chevron má navíc práva na rozvoj menšího naleziště na západě Ukrajiny, kde ale nacionalističtí politici projekt odmítají.
Premiér Mykola Azarov také potvrdil, že Kyjev by chtěl nakupovat levnější plyn z Evropy, ať už přes Slovensko Slovensko vstoupilo do EU v květnu 2004. více na www.EuropskaUnia.sk » [4] nebo Polsko Polsko je jednou ze zemí Střední a Východní Evropy, která se řadí k post-komunistickým. Do EU vstoupilo společně s dalšími 9 zeměmi regionu (včetně Slovenska) v roce 2004. více na www.EuropskaUnia.sk» [6] [3] [5]
„Ukrajina by mohla získat plyn z Evropy za mnohem lepších podmínek než z Ruska, neboť evropské kontrakty neobsahují podmínku take-or-pay a nepředpokládají sankce za nákup menšího množství plynu než kontrakt předpokládá,“ uvedl ukrajinský premiér . Dodal, že Ukrajina už má dobré zkušenosti s nákupem plynu z EU.
Zájem má i o plyn z Ázerbájdžánu, přičemž by se chtěla napojit na projekt plynovodu TANAP přes Turecko Krátký popis historie vztahů Turecka a Evropské Unie. více na www.EuropskaUnia.sk » [8] [7]
EK je klidná
Bruselská EurActiv zjišťoval u Evropské komise jako vnímá nový vývoj a zda je riziko opakování plynové krize z roku 2009.
„Očekáváme od obou stran, Ruska a Ukrajiny, že zajistí, aby nedošlo k žádným přerušením plynu a dodávky plynu budou proudit normálně jako běžně,“ reagovala Marlene Holzner, mluvčí komisaře pro energetiku.
Na otázku, jak Komise vnímá klauzuli take-or-pay, uvedla, že EK není proti dlouhodobým kontraktem jako takovým, ale země by se neměly spoléhat jen na ně.
„Při mnoha příležitostech je pro zemi lepší nakoupit levnější plyn na velkoobchodním trhu než mít dlouhodobé dohody,“ dodala s tím, že klienti by měli mít příležitost nakoupit i tento levnější plyn.
V souvislosti s možným opakováním plynové krize z roku 2009 Holzner trvá na tom, že současná situace je jiná. Podle Holzner je EU lépe připravena na případné přerušení dodávek plynu než tehdy.
Žádná krize
„To, co vidíme, jsou dvě separátně záležitosti. Máme zprávy o tom, že Ukrajina udělala obchod se Shell o zaužitkovaní břidlicového plynu a několik dní na to Rusko [9] Všeobecné informace o Ruské federaci. více na www. EuropskaUnia.sk » [10] řeklo Ukrajině: Byli bychom rádi, kdybyste zaplatili svůj účet. Nikdo nemluví o krizi, „uvedla mluvčí komisaře Oettingera.
Lev Snykov, analytik z Greenwich Capital v Moskvě pro noviny The National řekl: „Možná dojde k vzájemným koncesím. Nemyslím si, že bude třetí plynová válka. „
Podle počasí
Jiný názor má Mihail Gonchar, ředitel ukrajinského think-tanku Nomos. Pro portál EUobserver uvedl, že Rusko přeruší dodávky plynu do Ukrajiny během „příštích pár dní nebo nejpozději týdne.“
Vzhledem k existenci plynovodu Nord Stream ale mohou být část EU a především Německo [11] Německo je stále nejvyšším přispěvatelem se společného rozpočtu EU, co mu spolu s ľudnatosťou dává velkou váhu v evropské politice. více na www.EuropskaUnia.sk » [12] strategický partner Moskvy, klidní.
Gonchar také věří, že Gazprom se k tomuto kroku uchýlí pouze v případě, že v Evropě vydrží teplejší počasí, aby země EU velmi netrpěli. S teplejším počasím je údajně pravděpodobnost přerušení dodávek ze strany Gazpromu vyšší.
Přátelství, arbitráž či IMF?
Agentura AFP s odvoláním na vysoce postavený vládní zdroj v Kyjevě uvedla, že Ukrajina Rusku fakturu na 5,2 miliardy eur nezaplatí.
Ukrajinský ministr zahraničí Leonid Kozár v úterý (29.1.) na tiskové konferenci uvedl, že se ještě kabinet nezabýval. Nejprve chce tyto záležitosti vyřešit „v duchu přátelských vztahů s Ruskem“ a mimosoudní cestou, kterou ale nevyloučil.
Podle analytika Alexandra Burganskeho z Otkritie Capital se záležitost se zaplacením účtu Gazpromu pravděpodobně rozhodne v mezinárodní arbitráži.
Vídeňský obchodní soud 4.10. 2012 rozhodl ve prospěch českého odběratel plynu RWE Transgas v podobném sporu, kdy ruská společnost vymáhala za neodebrané plyn v letech 2008-2011 pokutu $ 500 mil.. Dne 8.1.2013 se společnost Gazprom Export proti rozhodnutí arbitráže odvolala.
Ministr Kozár nevyloučil ani možnost splatit účet z restrukturalizačních prostředků ve výši $ 15 mld.. (€ 11,2 mld..), O poskytnutí kterých vyjednává Ukrajina s Mezinárodním měnovým fondem (IMF). V úterý přišli představitelé IMF do Kyjeva na dvoutýdenní misi.
nedávnem premiér Azarov signalizoval, že je ochoten splnit jednu z podmínek IMF – zvýšit vládou dotované ceny plynu pro některé bohatší domácnosti, avšak ne pro všechny.
Další kroky
- 25. únor 2013 : Summit [13] Označení“ summit „se vztahuje na zasedání Evropské rady, které se konají minimálně jednou za půl roku, zpravidla však čtyřikrát ročně . více na www.EuropskaUnia.sk» [14] EU-Ukrajina
References
- ^ Ukrajina ( www.europskaunia.sk)
- ^ více na www.EuropskaUnia.sk » (www.europskaunia.sk)
- ^ Slovensko (www.europskaunia.sk)
- ^ více na www.EuropskaUnia.sk» (www. europskaunia.sk)
- ^ Polsko (www.europskaunia.sk)
- ^ více na www.EuropskaUnia.sk» (www.europskaunia.sk)
- ^ Turecko (www.europskaunia.sk)
- ^ více na www.EuropskaUnia.sk» (www.europskaunia.sk)
- ^ Rusko (www.europskaunia.sk)
- ^ více na www.EuropskaUnia.sk » (www.europskaunia.sk)
- ^ Německo (www.europskaunia.sk )
- ^ více na www.EuropskaUnia.sk » (www.europskaunia.sk)
- ^ Summit (www.europskaunia.sk)
- ^ více na www.EuropskaUnia.sk» (www.europskaunia.sk)